Když se narodí dítě, první otázka skoro vždycky zní: „Jak je miminku?“ Druhá: „Kolik vážilo?“ A někde mezi gratulacemi a fotkami se ztratí ta, která by měla zaznít taky: „A jak je vlastně tobě?“ Tři aktuální studie z roku 2025 ukazují, že duševní zdraví čerstvých maminek není jen téma k rozhovoru v kavárně, ale měřitelný, časově ohraničený a hlavně řešitelný stav. Hlavní poselství? První týdny po porodu jsou specificky rizikové; okolnosti (třeba pandemie) to umí dramaticky zhoršit a hlavně existují nástroje, jak pomoct. Pojďme na to fakticky, ale bez zbytečného mračení.

Co říkají jednotlivé studie

Švédsko – načasování je všechno. Zatím největší pohled nabízí národní registrová studie ze Švédska, která prošla 1 799 010 těhotenství u více než milionu žen rodících v letech 2003–2019 (Bränn et al., 2025). Vědci sledovali nově zachycené psychiatrické diagnózy v roce před otěhotněním, během těhotenství a v roce po porodu. Výsledek možná překvapí: během těhotenství počet nových diagnóz naopak klesá a po porodu se vrací na původní úroveň (Bränn et al., 2025). Dvě poruchy ale dělají výjimku: deprese a psychóza, jejichž výskyt se zvyšuje právě v časném poporodním období (u deprese mezi 5.–15. týdnem, u psychózy během 0.–20. týdne) (Bränn et al., 2025). Jinak řečeno: těhotenství dá psychice na chvíli režim „nerušit“, ale rané týdny po porodu pošlou depresi a psychóze pozvánku do kalendáře. Autoři navíc zaznamenali, že celkový výskyt mateřských psychiatrických diagnóz během sledovaných let rostl (Bränn et al., 2025).

Rumunsko – na okolnostech záleží. Že prostředí dokáže s čísly pořádně zatřást, ukázala rumunská studie ze dvou dotazníkových šetření, z nichž každé zahrnulo 860 žen po porodu – jedno během pandemie covidu-19 (2020–2023) a druhé po ní (2023–2025) (Ciolac et al., 2025). Během pandemie vykazovalo příznaky velké poporodní deprese 54,19 % žen a mírné deprese dalších 15,58 %; po pandemii to bylo 10,12 %, resp. 10,93 % (Ciolac et al., 2025). Rizikové faktory přitom zůstaly v zásadě stejné, změnily se jen okolnosti (Ciolac et al., 2025). Ukázalo se tedy, že „zůstaňte doma s novorozencem uprostřed globální pandemie“ rozhodně není wellness pobyt. Autoři uzavírají, že krize dopadá na čerstvé maminky tvrdě a že je zásadní posílit podporu a včasný záchyt právě v rizikových obdobích (Ciolac et al., 2025).

Kazachstán – co to vlastně je a co s tím? Třetí dílek skládačky dodává přehledová studie z Kazachstánu. Připomíná důležitý rozdíl: poporodní deprese není totéž co dočasná „baby blues“ – je vážnější a déle trvající, provází ji přetrvávající smutek, úzkost, únava a obtížné fungování a může mít negativní dopady na matku i dítě (Khamidullina et al., 2025). Celosvětově se týká zhruba 10–20 % žen po porodu a její výskyt ovlivňují genetické, hormonální, psychologické i sociální faktory (Khamidullina et al., 2025). Dobrou zprávou je, že včasné rozpoznání je klíčové a není složité (běžně k němu slouží dotazník EPDS), přičemž mezi léčebné možnosti patří farmakoterapie i psychoterapie (zejména kognitivně-behaviorální a interpersonální terapie) (Khamidullina et al., 2025).

A jaká doporučení dává věda praxi?

Co si z toho odnést, ať už jako čerstvá maminka, partner, babička nebo kamarádka?

• Hlídejte rizikové okno. První týdny a měsíce po porodu si zaslouží zvýšenou pozornost právě kvůli depresi a psychóze (Bränn et al., 2025).
• Nepodceňujte screening. Krátký dotazník (např. EPDS) umí zachytit problém včas a včasné rozpoznání je podle výzkumu klíčové (Khamidullina et al., 2025).
• V krizích přidejte na podpoře. Když se děje něco velkého (pandemie, ztráta, stres), riziko stoupá – je to chvíle podporu posílit, ne omezit (Ciolac et al., 2025).
• Rozlišujte „baby blues“ a depresi. Pár ufňukaných dní je běžné; přetrvávající silný smutek, úzkost a únava nikoli (Khamidullina et al., 2025).
• Pamatujte, že je to léčitelné. Existuje farmakoterapie i psychoterapie; požádat o pomoc není slabost, ale rozumný krok (Khamidullina et al., 2025).
• Ptejte se i na maminku. Vedle „jak je miminku?“ se zeptejte „jak je tobě?“ – občas je to ta nejdůležitější otázka v místnosti.

A na závěr jeden lidský dodatek: pokud vy nebo někdo blízký zažíváte přetrvávající smutek, úzkost nebo pocity, které vás děsí, obraťte se na lékaře nebo jiného odborníka. Všechny tři studie míří ke stejnému závěru: čím dřív, tím lépe.

Zdroje

Bränn, E., Guintivano, J., Yang, Y., Lundborg, L., Opatowski, M., Fang, F., Valdimarsdóttir, U. A., Fransson, E., Skalkidou, A., Lu, Y., & Lu, D. (2025). Maternal psychiatric disorders before, during, and after pregnancy: A national cohort study in Sweden. Molecular Psychiatry, 31(1), 309–317. https://doi.org/10.1038/s41380-025-03212-9

Ciolac, L., Nițu, D.-R., Bernad, E. S., Gluhovschi, A., Popa, D.-I., Toc, T., Tudor, A., Maghiari, A.-L., & Craina, M. L. (2025). Unveiling the mental health of postpartum women during and after COVID-19: Analysis of two population-based national maternity surveys in Romania (2020–2025). Healthcare, 13(8), 911. https://doi.org/10.3390/healthcare13080911

Khamidullina, Z., Marat, A., Muratbekova, S., Mustapayeva, N. M., Chingayeva, G. N., Shepetov, A. M., Ibatova, S. S., Terzic, M., & Aimagambetova, G. (2025). Postpartum depression epidemiology, risk factors, diagnosis, and management: An appraisal of the current knowledge and future perspectives. Journal of Clinical Medicine, 14(7), 2418. https://doi.org/10.3390/jcm14072418