Znáte tu situaci, kdy vstanete, otevřete skříň, zavřete skříň a nakonec si oblečete to, co bylo navrchu? Možná jsou to teplákové kalhoty. Možná třetí den po sobě. Věda říká: gratulace, právě jste si nastavili horší den, než jste museli.
Bílý plášť, nebo plášť blázna?
Začněme od začátku, a to od legendárního experimentu, který stojí za celou moderní psychologií oblékání. Adam a Galinsky (2012) nechali účastníky nosit bílý laboratorní plášť. Jedné skupině řekli, že jde o plášť lékaře. Druhé, že jde o plášť malíře. Plášť byl fyzicky naprosto totožný.
Výsledek? Ti s „lékařským“ pláštěm podávali výrazně lepší výkony v testech pozornosti. Stejný kus látky, jiný příběh a mozek se tomu přizpůsobil.
Autoři tento efekt nazvali oděvní kognice. Jejich definice: oblečení ovlivňuje psychologické procesy nositele skrze symbolický význam oděvu v kombinaci s fyzickým aktem nošení (Adam & Galinsky, 2012). Jinými slovy, nestačí mít doktorský titul na zdi. Musíte ho cítit na těle.
Oblek = filosof. Tepláky = sorry.
Kdybychom zůstali u symboliky, mohli bychom si myslet, že efekt oblečení se týká jen extrémů. Omyl. Slepian et al. (2015) provedli pět studií a zjistili, že čím formálnější oblečení lidé nosí, tím abstraktněji myslí. Formální oděv doslova posouvá myšlení na vyšší úroveň. Lidé vidí širší kontext, přemýšlejí o principech, ne o detailech.
Mechanismem je pocit moci (felt power). Formální oblečení navozuje pocit společenské distance a síly, který uvolňuje abstraktní kognici (Slepian et al., 2015). Zjednodušeně, oblek vás nutí přemýšlet jako šéf. Tepláky vás nutí přemýšlet, kde jste nechali ovladač.
Co si oblékáte do práce, určuje, jak pracujete
Možná si říkáte: „To je hezké v laboratoři, ale ve skutečném životě?“ Kim et al. (2023) to ověřili přímo v terénu. V desetidenní studii sledovali zaměstnance čtyř různých organizací a každý den zaznamenávali, co mají na sobě a jak se cítí.
Výsledky byly jasné. Estetika a jedinečnost denního pracovního oblečení ovlivnily situační sebeúctu pracovníků, která se dále promítla do jejich výkonu, konkrétně do toho, jak pokročili v plnění úkolů, a do míry, s jakou se vyhýbali sociálním interakcím (Kim et al., 2023). Jinými slovy, když jste přišli do práce ve svém oblíbeném outfitu, zvládli jste toho víc a neuhýbali jste pohledem, když na vás kolega promluvil na chodbě.
Oblečení jako brnění, doslova
A teď ta část, která zní jako scénář superhrdinského filmu, ale je to solidní akademická studie. Gruber et al. (2024) zkoumali, jak lidé volí oblečení v době existenciálního ohrožení. Analyzovali příspěvky na sociálních sítích z doby ruské invaze na Ukrajinu a kombinovali je s laboratorním experimentem, ve kterém uměle zvyšovali takzvanou mortalitní salience, tedy vědomí vlastní smrtelnosti.
Závěr: když si lidé uvědomují vlastní zranitelnost a smrtelnost, přiklánějí se k oblečení, které je fyzicky více chrání (více vrstev, silnější materiály) a k oděvům, které signalizují příslušnost ke skupině (Gruber et al., 2024). Oblečení se stává symbolickým brněním.
Ženy, šatník a pohoda
Poslední zastávkou je výzkum, který spojuje módu s pozitivní psychologií. Studie z Ryerson University (Toronto Metropolitan University) sledovala sedm žen metodou oděvního deníku, osobního dotazníku a rozhovoru o šatníku (Ryerson University, 2021).
Výsledky ukázaly, že oblečení dokáže náladu zlepšovat, potvrzovat i vytvářet, závisí na tom, zda oděv ladí s tím, jak se žena v danou chvíli cítí nebo chce cítit. Oblečení nefungovalo jen jako zrcadlo nálady, ale i jako nástroj její změny. Autorka studie zdůrazňuje terapeutický a praktický potenciál tohoto zjištění pro psychology, poradce i designéry módních značek (Ryerson University, 2021).
Co z toho plyne pro zítřejší ráno?
Věda nám neříká, že si musíme nakoupit nové oblečení. Říká nám, že oblečení, které si dáte na sebe, není jen textil, je to zpráva, kterou posíláte sami sobě. A váš mozek ji čte velmi ochotně.
Takže až příště budeme stát před skříní a budeme v pokušení sáhnout po těch teplácích potřetí za sebou, vezměme si raději něco, co nám alespoň na chvilku vykouzlí úsměv na tváři.
Zdroje:
Adam, H., & Galinsky, A. D. (2012). Enclothed cognition. Journal of Experimental Social Psychology, 48(4), 918–925. https://doi.org/10.1016/j.jesp.2012.02.008
Gruber, R., Häfner, M., & Kachel, S. (2024). Dressing up social psychology: Empirically investigating the psychological functions of clothing using the example of symbolic protection. British Journal of Social Psychology, 63(2), 1003–1035. https://doi.org/10.1111/bjso.12700
Kim, J. K., Holtz, B. C., & Vogel, R. M. (2023). Wearing your worth at work: The consequences of employees‘ daily clothing choices. Academy of Management Journal, 66(5), 1411–1437. https://doi.org/10.5465/amj.2021.1358
Ryerson University. (2021). Fashion and positive psychology: Interactions between clothing, mood, self-concept, and well-being [Thesis]. Toronto Metropolitan University. https://rshare.library.torontomu.ca/articles/thesis/Fashion_and_Positive_Psychology_Interactions_Between_Clothing_Mood_Self-Concept_and_Well_Being/14649540
Slepian, M. L., Ferber, S. N., Gold, J. M., & Rutchick, A. M. (2015). The cognitive consequences of formal clothing. Social Psychological and Personality Science, 6(6), 661–668. https://doi.org/10.1177/1948550615579462