Léto se v posledních letech chová jako host, který nikdy neví, kdy odejít. Teploty, které dřív byly výjimkou, se dnes objevují pravidelně, a s nimi i otázka, co to vlastně dělá s naším tělem – zvlášť pokud ho celý den vystavujeme slunci na stavbě, v zemědělství, nebo i jen u rozpáleného okna kanceláře. Vědci se tímto tématem zabývají čím dál intenzivněji a jejich zjištění stojí za to si přečíst, ideálně ve stínu a se sklenicí vody v ruce.

Tělo na pokraji varu

Lidské tělo si libuje ve stálosti – jeho vnitřní teplota se má držet kolem 37 °C, ať je venku polární vír, nebo saharské vedro. Hlavním nástrojem, jak toho dosáhnout v horku, je pocení a odpařování potu z kůže. Problém nastává, když je vzduch horký a vlhký zároveň: odpařování se zpomalí a tělo se přehřívá. Epidemiologická data ukazují, že tento mechanismus má reálné zdravotní důsledky. Rozsáhlá analýza z časopisu Circulation Research uvádí, že na každý jeden stupeň Celsia nad optimální teplotou stoupá riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 2,1 procenta, a během vyložených veder se toto riziko zvyšuje až o 11,7 procenta (Singh et al., 2024). Mechanismus je celkem nečekaně logický: tělo se snaží zchladit rozšířením cév a pocením, to ale vede k dehydrataci, zahušťování krve a většímu zatížení srdce, které musí pumpovat víc, aby dodalo dost kyslíku tam, kde je potřeba (Singh et al., 2024). U lidí s už existujícím srdečním onemocněním, u starších osob a u těhotných žen je riziko o to vyšší.

Když je staveniště nebo pole peklem

Teorie je jedna věc, praxe na slunci je věc druhá. Rozsáhlý přehled studií z roku 2026, který zpracoval 62 výzkumů z 26 zemí světa, mapuje, jak se rostoucí teploty propisují do života lidí, kteří pracují venku (stavbařů, zemědělců, lesníků, řidičů, pracovníků odpadového hospodářství a dalších) (Nowrouzi-Kia et al., 2026). Výsledky nejsou žádná idylka. Fyzické zdravotní potíže od dehydratace přes úžeh až po vyčerpání z horka zaznamenalo 56 z 62 studovaných výzkumů, přičemž jedna analýza indických automobilových dělníků zjistila, že při teplotách kolem 42 °C je riziko zdravotních potíží z horka u více než 28 procent pracovníků (Nowrouzi-Kia et al., 2026). U zemědělských pracovníků navíc riziko úrazu stoupá o 3 procenta s každým dalším stupněm tepelného indexu nad hranicí 30 °C (Nowrouzi-Kia et al., 2026).

Horko ale není jen otázka zdraví, je to i otázka peněz a produktivity. Podle dat Světové zdravotnické organizace a Světové meteorologické organizace klesá produktivita práce o 2 až 3 procenta za každý stupeň nad 20 °C, a to při odhadovaných 1,6 miliardy lidí, kteří na světě pracují venku (Sustainable Energy for All, 2026). V jihovýchodní Asii se díky horku ztrácí 15 až 20 procent pracovní doby, v Jižní Koreji se očekává pokles produktivity práce o 26,1 procenta v souvislosti s rostoucími teplotami (Nowrouzi-Kia et al., 2026). A není to jen abstraktní statistika: v roce 2025 zemřel ve Španělsku pouliční uklízeč na akutní tepelný stres, což jen podtrhuje, že vedro pro pracovníky venku nemusí být jen nepříjemné, ale skutečně životu nebezpečné (Sustainable Energy for All, 2026). Stavební dělníci jsou podle dostupných dat až třináctkrát náchylnější k úmrtí způsobenému horkem než pracovníci v jiných odvětvích (Sustainable Energy for All, 2026).

Vedro si navíc nebere na paškál jen tělo, ale i hlavu. Třináct ze zahrnutých studií popisuje zvýšený stres mezi venkovními pracovníky, často proto, že nadřízení tlačí na udržení výkonu bez ohledu na teplotu, a pracovníci se bojí ozvat si o přestávku nebo stín (Nowrouzi-Kia et al., 2026). Mladší pracovníci mají navíc často problém si za bezpečnější podmínky postavit, což ukazuje, že tepelný stres v práci není jen meteorologický, ale i mocenský problém (Nowrouzi-Kia et al., 2026).

Česká stopa: kdo je u nás nejvíc v ohrožení

Čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd se tématu věnují dlouhodobě a podrobně, a jejich práce ukazují, že riziko spojené s teplem není pro všechny stejné. Studie analyzující úmrtnost v České republice mezi lety 1995 a 2019 zjistila, že ženy jsou horkem ohroženy více než muži, zejména ve věku nad 85 let (Vésier & Urban, 2023). Za celé sledované období bylo horku přičítáno více než 7500 úmrtí, a více než 4700 z nich připadlo na ženy oproti zhruba 3000 u mužů (Vésier & Urban, 2023). Zajímavé je i to, že hranice teploty, při které začíná úmrtnost stoupat, je u žen nižší než u mužů (16,2 °C versus 20 °C pro celé sledované období), což naznačuje, že ženské tělo na teplo reaguje dřív (Vésier & Urban, 2023).

Co s tím tedy můžeme dělat

Dobrá zpráva je, že proti horku existuje celá řada opatření, která fungují a nejsou nijak složitá. Z dostupných studií vyplývají tato doporučení pro pracovníky a jejich zaměstnavatele:

• Pravidelně pít a doplňovat tekutiny ještě před tím, než se objeví pocit žízně. Dehydratace je podle vědců jedním z hlavních mechanismů, kterými horko zatěžuje srdce a celý organismus (Singh et al., 2024; Nowrouzi-Kia et al., 2026).
• Plánovat náročnou fyzickou práci na chladnější části dne a v největším horku zařazovat častější a delší přestávky ve stínu nebo v chladu (Sustainable Energy for All, 2026; Nowrouzi-Kia et al., 2026).
• Pracovat tempem, které tělo zvládá, tedy takzvaně se samotempovat, a nepodléhat tlaku na výkon za každou cenu, protože ten je podle výzkumů jedním z faktorů, které riziko tepelného stresu znatelně zvyšují (Nowrouzi-Kia et al., 2026).
• Sledovat varovné signály tepelného onemocnění u sebe i u kolegů (nadměrné pocení, bolesti hlavy, závratě, svalové křeče nebo zmatenost) a v případě jejich výskytu okamžitě přerušit práci a vyhledat stín a chlazení (Sustainable Energy for All, 2026).
• Zajistit přístup ke stínu, chladicím stanicím a odpočinkovým prostorům přímo na pracovišti, ideálně i s ohledem na to, že potřeba pitného režimu a chlazení je vyšší u manuálně náročných profesí (Sustainable Energy for All, 2026).
• Věnovat zvýšenou pozornost zranitelnějším skupinám (starším lidem, lidem s kardiovaskulárním onemocněním, těhotným ženám a podle českých dat i ženám obecně, zejména v pokročilejším věku) (Singh et al., 2024; Vésier & Urban, 2023).
• Na úrovni firem a institucí pak zavádět jasné plány pro horké dny, proškolit nadřízené, aby výkon nestavěli nad bezpečnost, a zvážit zavedení jednoduchých monitorovacích systémů, kde mohou pracovníci hlásit příznaky tepelného stresu dřív, než se z nich stane závažný problém (Nowrouzi-Kia et al., 2026; Sustainable Energy for All, 2026).

Vedro tedy není jen téma pro předpověď počasí na konci zpráv. Je to faktor, který reálně ovlivňuje srdce, hlavu i peněženku milionů lidí, kteří svou práci odvádějí venku nebo v neklimatizovaných prostorách. Čím dřív si zvykneme brát ho vážně (a přibalit si k obědu raději láhev vody než další kafe), tím líp na tom budeme všichni.

Zdroje

Borisova, E., Ballester, J., Hanzlíková, H., Plavcová, E., Kyselý, J., Kynčl, J., & Urban, A. (2026). The mediating role of acute respiratory infections in temperature-mortality associations in the Czech Republic, 1982–2019. International Journal of Biometeorology, 70(3), Article 84. https://doi.org/10.1007/s00484-025-03119-8

Nowrouzi-Kia, B., Choi, C., Premji, R., Sathananthan, A., Balakrishnar, K., Haritos, A., Long, B.-Z. S., Mazur, M., & Fatemi, A.-B. (2026). The impacts of climate change on occupational health and work among outdoor workers: A scoping review. PLOS Global Public Health, 6(2), Article e0005888. https://doi.org/10.1371/journal.pgph.0005888

Singh, N., Areal, A. T., Breitner, S., Zhang, S., Agewall, S., Schikowski, T., & Schneider, A. (2024). Heat and cardiovascular mortality: An epidemiological perspective. Circulation Research, 134(9), 1098–1112. https://doi.org/10.1161/CIRCRESAHA.123.323615

Sustainable Energy for All. (2026, January 16). Chilling Prospects data story: Addressing the dangers of heat for outdoor workers. https://www.seforall.org/data-stories/chilling-prospects-data-story-addressing-the-dangers-of-heat-for-outdoor-workers

Vésier, C., & Urban, A. (2023). Gender inequalities in heat-related mortality in the Czech Republic. International Journal of Biometeorology, 67(8), 1373–1385. https://doi.org/10.1007/s00484-023-02507-2