Ranní espresso: nejchutnější prevence Parkinsonovy choroby

Vědci z celého světa se shodují: káva není jen závislost, je to (docela slušná) medicína. Co přesně říká nejnovější výzkum?

Pokud jste někdy cítili výčitky svědomí při objednání třetí kávy denně, máme pro vás dobrou zprávu: moderní věda se víceméně staví na vaši stranu. Hned několik studií z prestižních vědeckých časopisů z posledních let ukazuje, že habituální konzumace kávy je spojena s překvapivě dlouhým seznamem zdravotních přínosů.

Káva a Parkinsonova choroba: mozek, který si říká o espresso

Tou nejzajímavější oblastí je vztah kávy a Parkinsonovy choroby – progresivního neurologického onemocnění, při němž mozek postupně ztrácí schopnost řídit pohyb. V dubnu 2024 publikoval prestižní časopis Neurology rozsáhlou studii na více než 184 000 Evropanech, která sledovala jejich stravovací návyky a zdravotní záznamy po dobu mnoha let. Výsledek? Lidé s nejvyšší konzumací kávy měli o 37 % nižší riziko, že Parkinsonovu chorobu vůbec dostanou, ve srovnání s těmi, kteří kávu nepili (Zhao et al., 2024). Navíc vědci poprvé změřili hladiny kofeinu v krvi pacientů ještě před stanovením diagnózy a prokázali, že za ochranný účinek je zodpovědný právě kofein a jeho metabolity, nikoliv jiné složky kávy.

„Za neuroprotektivní účinek kávy je zodpovědný kofein a jeho metabolity – prokázáno roky před stanovením diagnózy.“

To potvrzuje i výzkum finských neurologů publikovaný ve stejném roce v Annals of Neurology. Saarinen a kolegové (2024) zjistili, že chronická konzumace kofeinu vyvolává v mozku kompenzační změny v dopaminovém systému, tedy přesně v té části mozku, která je u Parkinsonovy choroby postižena jako první. Zároveň upozornili, že dekofeinizovaná káva stejný efekt neposkytuje. Takže ano, bezkofeinová varianta vám sice zachová nervy při schůzkách, ale na dopamin v bazálních gangliích nestačí.

Pokud by vám ochrana mozku přišla jako příliš vzdálená abstrakce, poslouží i meta-analýza publikovaná v časopise Nutrients (Hong, Chan & Bai, 2020/opraveno 2023), která shrnula výsledky 13 samostatných studií. Pravidelní konzumenti kofeinu měli o přibližně 20 % nižší riziko rozvoje Parkinsonovy choroby a u těch, kteří nemocí již trpěli, byla progrese onemocnění pomalejší.

A co srdce, cévy a cukrovka?

Přínosy se ale zdaleka netýkají jen mozku. Přehledová studie z roku 2023 v časopise Global Cardiology Science and Practice shrnula data z britské UK Biobank a konstatovala, že habituální pití kávy je spojeno se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, arytmií, srdečního selhání, cévní mozkové příhody i diabetu 2. typu. Komplexní review z roku 2024 (publikované v PMC) tato zjištění doplnilo: mírná konzumace jednoho až pěti šálků denně je spojena s nižší celkovou úmrtností, přičemž závislost má tvar písmene U (příliš málo i příliš mnoho efekt snižuje).

Závěr: věda schvaluje ranní rituál

Samozřejmě platí, že korelace není kauzalita a vědci sami upozorňují, že ne všechny přínosy jdou za kávou. Lidé, kteří pijí kávu, se mohou lišit i v jiných životních návycích. Přesto konzistence výsledků napříč desítkami studií a různými populacemi je pozoruhodná. Takže pokud vás příště někdo bude kárat za ranní espresso, můžete klidně odpovědět, že provádíte preventivní neurologickou terapii. Věda je na vaší straně.

Zdroje:

Hong, C. T., Chan, L., & Bai, C. H. (2023). The effect of caffeine on the risk and progression of Parkinson’s disease: A meta-analysis. Nutrients, 15(3), 699. https://doi.org/10.3390/nu15030699

Saarinen, E. K., Kuusimäki, T., Lindholm, K., Niemi, K., Honkanen, E. A., Noponen, T., … Kaasinen, V. (2024). Dietary caffeine and brain dopaminergic function in Parkinson disease. Annals of Neurology, 96, 262–275. https://doi.org/10.1002/ana.26957

Zhao, Y., Lai, Y., Konijnenberg, H., Huerta, J. M., Vinagre-Aragon, A., Sabin, J. A., … Vermeulen, R. (2024). Association of coffee consumption and prediagnostic caffeine metabolites with incident Parkinson disease in a population-based cohort. Neurology, 102(8), e209201. https://doi.org/10.1212/WNL.0000000000209201

Přehledová studie UK Biobank – kardiovaskulární zdraví. (2023). Long-term outcomes from the UK Biobank on the impact of coffee on cardiovascular disease, arrhythmias, and mortality. Global Cardiology Science and Practice, 2023(2), e202313. https://doi.org/10.21542/gcsp.2023.13

Komplexní přehled kardiometabolického zdraví. (2024). Coffee consumption and cardiometabolic health: A comprehensive review of the evidence. PMC/Nutrients. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11493900/

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *