Investování vypadá jako matematika. Ve skutečnosti je to z velké části psychologie a vědě se ji v posledních letech podařilo změřit. Pojďme si projít pět situací, které zná každý, kdo někdy investoval, a podívat se, co o nich říkají data.
Kolik z toho je vlastně o trhu
Začněme číslem, které stojí za zapamatování. Dva výzkumníci prošli portfolia dvaceti tisíc německých drobných investorů u jednoho online brokera za roky 2018 až 2023. Nezajímalo je ani tak, jaké akcie kdo držel, ale jak se choval: jak často obchodoval, jak moc vsázel na jednu kartu, jestli nakupoval to, co zrovna rostlo. Šest takových sklonů dohromady vysvětlilo 43 až 64 procent rozdílů ve výnosech (Gorzon & von Nitzsch, 2026).
Jinými slovy: zhruba polovina toho, jak dopadnete, není o trhu. Je o vás.
A ještě jedna věc z téže studie, která trochu bolí. Intenzivní obchodování a sázka na pár titulů zvyšovaly nadvýkon u té nejúspěšnější skupiny investorů, a zároveň prohlubovaly ztráty u všech ostatních. Stejné chování, dva opačné konce. Hádejte, která z těch dvou skupin o svých výsledcích píše na internetu.
Situace první: otevřete si aplikaci
Učebnicový investor porovnává dnešní cenu s tím, co za akcii zaplatil. Skutečný investor ji porovnává s tím, co viděl v úterý večer na gauči.
Čtveřice výzkumníků propojila u jednoho online brokera záznamy o přihlášeních do účtu se skutečnými obchody. Ukázalo se, že každé nahlédnutí do portfolia vytváří nový referenční bod. Vedle klasického sklonu prodávat ziskové pozice příliš brzy a ztrátové držet příliš dlouho existuje ještě druhý, samostatně měřitelný: investoři reagují na to, jak se cena vyvinula od jejich posledního přihlášení. Drobná ztráta od úterý dokáže v rozhodování přebít zisk, který se hromadil od nákupu (Quispe-Torreblanca et al., 2025).
Nejlevnější investiční nástroj na světě je tedy možná zavřená aplikace.
Situace druhá: někdo jiný vydělal víc
Tuhle znáte. Scrollujete a dozvíte se, že váš známý zdvojnásobil peníze na něčem, o čem jste loni pochybovali.
Výzkumníci pozvali 807 zkušených drobných investorů do simulovaného trhu postaveného na historických cenách Swiss Market Indexu. Obchodovalo se nadvakrát. Mezi koly dostala polovina účastníků informaci o tom, jak si vedli tři nejlepší obchodníci; druhá polovina nedostala nic. Ti, kdo cizí úspěch viděli, následně drželi výrazně vyšší podíl rizikových aktiv a víc obchodovali. A se svým vlastním výsledkem byli méně spokojení než kontrolní skupina, která o cizích úspěších nic nevěděla (Andraszewicz et al., 2023).
Pohled na cizí úspěch tedy přinesl dvě věci: riskantnější portfolio a horší pocit z vlastního výsledku.
Situace třetí: jste si tak nějak jistí, že tomu rozumíte
Belgičtí výzkumníci našli elegantní způsob, jak změřit přehnanou sebedůvěru, aniž by se kohokoli museli ptát. Každý klient brokera musí vyplnit povinný dotazník finanční gramotnosti. Někdo svůj výsledek přijme. A někdo test opakuje tak dlouho, dokud mu nevyjde líp, protože ten první výsledek přece nemohl být správný. Přesně tahle skupina, 3 059 lidí z celkových 29 202, byla označena za přeceňující se (Inghelbrecht & Tedde, 2024).
Výsledek zčásti potvrdil očekávání a zčásti ho pěkně rozcupoval. Sebevědomější investoři skutečně obchodovali častěji a platili vyšší transakční náklady, a to tím víc, čím sebevědomější byli. Hypotéza, že budou i hůř vydělávat, se ale nepotvrdila. Jejich výkonnost se spíš mírně zlepšovala.
Přehnaná sebedůvěra tedy podle těchto dat spolehlivě zdražuje obchodování.
Mezihra: kdo vlastně jste
A teď k otázce, jak moc je to volba investice a jak povaha investora? Výzkum tisíců majetnějších amerických investorů, ověřený ještě na reprezentativních panelech australských a německých domácností, ukázal, že nejsilnějšími osobnostními prediktory podílu akcií v portfoliu jsou neuroticismus a otevřenost vůči zkušenosti. Vyšší neuroticismus i nižší otevřenost jdou ruku v ruce s nižší expozicí akciím, a to přes očekávání o trhu, rizikovou toleranci i míru sociálních kontaktů (Jiang et al., 2024).
Vaše portfolio je tedy zčásti jako Váš dotazník osobnosti.
Situace čtvrtá: trh padá
Na jaře 2020 trhy během pár týdnů spadly a výzkumníci měli mimořádné štěstí: zrovna probíhalo opakované dotazování klientů Vanguardu, které šlo propojit s jejich skutečnými portfolii a obchody. Ptali se jich třikrát kolem propadu.
Krátkodobě investoři zesmutněli — od trhu i od ekonomiky čekali v nejbližší době horší vývoj. Jejich dlouhodobý výhled ale zůstal stabilní, nebo se dokonce zlepšil. Zato se prudce rozevřely nůžky mezi investory navzájem: shoda na tom, co bude dál, se rozpadla. A hlavní zjištění: akcií se zbavovali především ti, kdo byli před krachem nejoptimističtější a kdo svá očekávání srazili nejprudčeji dolů. Dřívější pesimisté drželi pozice v zásadě beze změny (Giglio et al., 2021).
Panika tedy není rovnoměrně rozprostřená. Pesimisté jsou stabilní. Optimisté panikaří.
Situace pátá: máte pocit
A teď nejpodivnější studie z celé téhle sestavy. Čtyřiatřicet profesionálních investorů z předních nizozemských firem, všichni s desetiletou a delší praxí, si lehlo do magnetické rezonance a posuzovalo 44 reálných investičních případů. Každý případ se odkrýval na pěti obrazovkách: profil firmy, cenový graf, fundamenty, relativní ocenění, zpráva. Úkol zněl odhadnout, jestli akcie během roku překoná svůj segment.
Jejich vědomé předpovědi nepředpověděly vůbec nic. Zato aktivita nucleus accumbens, oblasti spojené s očekáváním odměny, a to už u prvních dvou obrazovek, budoucí nadvýkon předpovídala. Model postavený na mozkové aktivitě dosáhl v křížové validaci 68,18 procenta přesnosti, zatímco modely postavené na ukazatelích akcie nebo na výrocích samotných investorů nepřekonaly náhodu (van Brussel et al., 2024).
Než si z toho odnesete, že se má investovat citem: šlo o průměr mozků 34 lidí s desítkami let praxe, ležících v laboratoři. Spontaneita a intuice nejsou totéž a rychlý dojem experta není totéž co impulz nováčka.
A nakonec to slavné číslo, které neplatí
Kdykoli někde čtete článek o psychologii investování, dřív nebo později narazíte na tvrzení, že špatné načasování stojí investory podílových fondů kolem patnácti procent jejich výnosu. Pochází z populární analýzy, která porovnává výnos fondu s výnosem jeho investorů.
Čtveřice výzkumníků vzala tentýž vzorek a totéž období 2015 až 2024 a všechno přepočítala. Vyšlo jim, že špatné načasování stálo investory zhruba 0,10 procenta ročně – nikoli 1,2 procenta ročně, jak plyne z původně uváděné mezery. Rozdíl podle nich vzniká způsobem výpočtu, ne skutečnou ztrátou z chování (Fulkerson et al., 2026).
Co si z toho odnést
Psychologie prokazatelně mění, co v portfoliu držíte, jak často to měníte a jak se u toho cítíte. To je hodně. Jen to nemusí stát tolik, kolik se běžně říká, a to je vlastně dobrá zpráva.
Nejlevnější strategie přitom zůstává překvapivě nudná. Autoři německé studie z vlastních dat vyvozují, že držet a nesahat na to tlumí škody, které napáchá přehnaně čilé obchodování (Gorzon & von Nitzsch, 2026). Zavřená aplikace, méně srovnávání s cizími výsledky a trocha zdravé nedůvěry k vlastní jistotě vás vyjdou na nula korun.
Což je, přiznejme si, mnohem horší story než ta o zdvojnásobených penězích.
Zdroje
Andraszewicz, S., Kaszás, D., Zeisberger, S., & Hölscher, C. (2023). The influence of upward social comparison on retail trading behaviour. Scientific Reports, 13(1), Article 22713. https://doi.org/10.1038/s41598-023-49648-3
Fulkerson, J. A., Jordan, B., Riley, T. B., & Yan, Q. (2026). Bad timing does not cost investors 15% of their funds’ returns: An examination of Morningstar’s “Mind the Gap” study. Financial Analysts Journal, 82(3). https://doi.org/10.1080/0015198X.2026.2657253
Giglio, S., Maggiori, M., Stroebel, J., & Utkus, S. (2021). The joint dynamics of investor beliefs and trading during the COVID-19 crash. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(4), Article e2010316118. https://doi.org/10.1073/pnas.2010316118
Gorzon, D., & von Nitzsch, R. (2026). Behavioral performance attribution of retail investors’ portfolio returns. Financial Markets and Portfolio Management, 40(2), 213–244. https://doi.org/10.1007/s11408-025-00485-6
Inghelbrecht, K., & Tedde, M. (2024). Overconfidence, financial literacy and excessive trading. Journal of Economic Behavior & Organization, 219, 152–195. https://doi.org/10.1016/j.jebo.2024.01.010
Jiang, Z., Peng, C., & Yan, H. (2024). Personality differences and investment decision-making. Journal of Financial Economics, 153, Article 103776. https://doi.org/10.1016/j.jfineco.2023.103776
Quispe-Torreblanca, E., Gathergood, J., Loewenstein, G., & Stewart, N. (2025). Investor logins and the disposition effect. Management Science, 71(1), 219–239. https://doi.org/10.1287/mnsc.2022.00359
van Brussel, L. D., Boksem, M. A. S., Dietvorst, R. C., & Smidts, A. (2024). Brain activity of professional investors signals future stock performance. Proceedings of the National Academy of Sciences, 121(16), Article e2307982121. https://doi.org/10.1073/pnas.2307982121