Jednou za rok vyjde zpráva, která se pokouší změřit něco, co se na první pohled měřit nedá: jak šťastní jsme. World Happiness Report 2026 je čerstvě na světě a přináší nejen žebříček zemí, ale i pár nepříjemně zajímavých zjištění o tom, co dělají sociální sítě s naší pohodou. A protože vědecké časopisy v posledních měsících nelenily, máme navíc tři čerstvé studie, které vám prozradí, co s tím doopravdy můžete dělat. Slibujeme, že to nebude vyžadovat ani drahý wellness pobyt ani přestěhování do Finska.
Co je vlastně World Happiness Report
World Happiness Report je výroční zpráva, na které se podílí Gallup, Oxfordské centrum pro výzkum well-being a síť OSN pro udržitelný rozvoj (UN SDSN). Místo HDP se dívá na to, jak lidé sami hodnotí svůj život na desetibodové škále, a hledá, co tato hodnocení vysvětluje (Helliwell et al., 2026). A letošní, už čtrnáctá edice, se soustředí na téma sociálních sítí a jejich vliv na štěstí mladých lidí.
Žebříček: Finsko se nezadržitelně blíží k jubileu
Pokud jste sázeli na to, že letos konečně někdo sundá Finsko z trůnu, prohráli jste. Finsko je nejšťastnější zemí světa už devátý rok v řadě, což už začíná připomínat sportovní dynastii (Helliwell et al., 2026). Kostarika si do žebříčku přinesla své historicky nejlepší umístění (4. místo) a Švýcarsko se po roční pauze vrátilo do první desítky. Naopak žádná anglicky mluvící země se druhý rok po sobě nevešla mezi deset nejšťastnějších, a žebříček navíc ukazuje, že se štěstí střední a východní Evropy postupně přibližuje té západní – Česko si pohlídalo stoupající trend a usadilo se na dvacátém místě (Wellbeing Research Centre, 2026). To si zaslouží alespoň poplácání po ramenou.
Sociální sítě: čím méně, tím lépe (alespoň pro mladé)
Hlavním tahákem letošní zprávy je vztah mezi sociálními sítěmi a životní spokojeností mladých lidí. Zjištění není zrovna překvapivé, ale o to víc bolí: napříč 47 zeměmi je životní spokojenost nejvyšší u lidí, kteří sociální sítě používají minimálně, a s rostoucím časem stráveným scrollováním klesá (Wellbeing Research Centre, 2026). V anglicky mluvících zemích a v západní Evropě, zejména u dívek, je tento pokles obzvlášť výrazný. Životní hodnocení lidí pod 25 let tam za poslední dekádu kleslo téměř o celý bod na desetibodové škále. V ostatních částech světa naopak štěstí mladých lidí za stejnou dobu vzrostlo (Wellbeing Research Centre, 2026). Zpráva tedy nenabádá k digitálnímu mnišství, ale spíš k tomu, abychom si všímali, kolik času telefonu skutečně věnujeme.
Dobrá zpráva je, že na rozdíl od žebříčku zemí má tohle každý alespoň trochu ve svých rukou. A právě zde přichází ke slovu trojice čerstvých studií, které ukazují, co konkrétně se štěstím dělat, pokud člověk nechce čekat na to, až ho osud přestěhuje do Helsinek.
1. Zážitky a klid: recept, který nestojí na výplatní pásce
Německý sociologický tým Jana Delheyho, Stephanie Hess a Christiana Schneickerta se zeptal téměř čtyř tisíc lidí, jaký typ života žijí, a porovnal čtyři moderní pojetí dobrého života: úspěšný (peníze, kariéra, prestiž), vzrušující (zážitky, cestování, kulturní akce), pohodový (klid, odpočinek, žádný stres) a udržitelný (ekologický životní styl) (Delhey, Hess, & Schneickert, 2026). Výsledek je trochu nepříjemný pro fanoušky kapitalismu: naplněný a vzrušující život přinesl lidem nejvyšší spokojenost, hned za ním skončil pohodový život. Naplnění úspěšného a udržitelného života spokojenost také zvyšovalo, ale o dost méně (Delhey, Hess, & Schneickert, 2026). Jinými slovy: nový kabriolet vám možná zvedne náladu, ale výlet s přáteli nebo odpoledne věnované ničemu konkrétnímu má často větší cenu. Co si z toho vzít do praxe? Místo dalšího přesčasu si naplánujte něco, co vás vytrhne z rutiny – výlet, koncert, nový koníček – a klidně si k tomu přidejte i kus blahodárné lenosti, protože podle dat funguje obojí.
2. Cvičení plus hlava dohromady: nejsilnější kombo
Tým kolem Lowri Wilkie, Zoe Fisher a Andrewa Haddona Kempa shrnul výsledky 183 randomizovaných studií s více než 22 tisíci účastníky a porovnal, jaké intervence skutečně zvyšují well-being (Wilkie et al., 2026). Vítězem se stala kombinace fyzického cvičení a psychologické intervence (například procházka spojená s meditací nebo koučování). Tato kombinace měla největší naměřený efekt ze všech porovnávaných přístupů (Wilkie et al., 2026). Hned za ní se v žebříčku umístily jóga, mindfulness, intervence zaměřené na soucit a cvičení pozitivní psychologie (například deníček vděčnosti), všechny s podobně solidním, byť mírnějším efektem. Naopak intervence v přírodě samotné v této metaanalýze nevykazovaly statisticky významně lepší výsledky než kontrolní skupiny, i když to autoři přičítají velké různorodosti takových studií (Wilkie et al., 2026). Praktický závěr? Pokud řešíte, jestli jít běhat nebo meditovat, odpověď zní “ano“, hlavně něco a ideálně obojí najednou, třeba formou procházky, při které si v duchu probíráte tři věci, za které jste dnes vděční.
3. Přátelé na celý život (i v síti, ne jen na sociální síti)
Nizozemský výzkum Mariji Jankovićové, Jelle Sijtsemy a Stefana Bogaertse zmapoval u 613 dospělých, jak jsou propojené různé volnočasové a sociální aktivity s odolností a duševním zdravím (Janković, Sijtsema, & Bogaerts, 2026). Pomocí síťové analýzy zjistili, že návštěvy rodiny a přátel hrály klíčovou roli pro to, co autoři nazývají sociálně-ekologická odolnost – tedy schopnost čerpat sílu z okolí, nikoli jen sama ze sebe. Sociální vazby udržované od dětství až do dospělosti měly v celé síti aktivit ústřední postavení, podobně jako účast ve volnočasových skupinách v dospělosti (Janković, Sijtsema, & Bogaerts, 2026). Tento efekt byl navíc nejsilnější u lidí, kteří v dětství zažili nepříznivé zkušenosti, což naznačuje, že sociální vazby mohou částečně vyrovnávat i těžší start do života (Janković, Sijtsema, & Bogaerts, 2026). A co si z vzít z tohoto výzkumu? Zavolejte babičce, zajděte na pivo s kamarádem nebo se přidejte k nějakému klubu nebo skupině, která vás inspiruje.
Co si z toho vzít
World Happiness Report 2026 nám připomíná, že štěstí národů ovlivňují velké věci jako důvěra ve společnost a vliv sociálních médií je věc, na kterou jednotlivec sám nedosáhne. Tři čerstvé studie ale ukazují, že na úrovni jednotlivce existují docela konkrétní a vědecky podložené páky: dát svému životu trochu vzrušení i trochu klidu, nezapomínat na pohyb a nezapomínat na lidi kolem sebe. Není to recept na zázrak, ale aspoň víme, že nejde o náhodu. Funguje to opakovaně na různých vzorcích lidí a v různých zemích. A to už je důvod k nepatrnému, ale upřímnému štěstí.
Zdroje
Delhey, J., Hess, S., & Schneickert, C. (2026). Which life makes you happy? The satisfaction dividend of the prosperous, the exciting, the cozy, and the sustainable life. Journal of Happiness Studies, 27(2), Article 32. https://doi.org/10.1007/s10902-026-01016-4
Helliwell, J. F., Layard, R., Sachs, J. D., De Neve, J.-E., Aknin, L. B., & Wang, S. (Eds.). (2026). World happiness report 2026. Wellbeing Research Centre, University of Oxford. https://worldhappiness.report/
Janković, M., Sijtsema, J., & Bogaerts, S. (2026). A network analysis of social and leisure activities, resilience, and mental health: Differences by adverse childhood experiences. Journal of Happiness Studies, 27(2), Article 36. https://doi.org/10.1007/s10902-025-01001-3
Wellbeing Research Centre. (2026, March 19). World Happiness Report 2026 shows a complex global picture of social media and happiness. University of Oxford. https://wellbeing.hmc.ox.ac.uk/news/world-happiness-report-2026-complex-global-picture-of-social-media-and-happiness/
Wilkie, L., Fisher, Z., Geidel, A., Goodall, I., Kamil, S., Davies, E., & Kemp, A. H. (2026). A systematic review and network meta-analysis of randomized controlled trials of well-being-focused interventions. Nature Human Behaviour, 10(4), 715–726. https://doi.org/10.1038/s41562-025-02369-1