chatgpt image 3. 11. 2025 17 54 47

Myši na hamburgerové dietě a nový český lék proti cukrovce

Čeští vědci objevili látku, která zkrotila krevní cukr i u myší na „západním“ jídelníčku

Když se řekne „západní dieta“, většina z nás si vybaví cheeseburgery, colu a gauč. Teď si ale představte myši, které jedí přesně to samé — a přesto mají lepší hladinu cukru v krvi než vy po zdravém obědě. Zní to jako zázrak? Kdepak. To jen český tým vědců objevil novou látku, která by mohla jednou pomoci v boji s cukrovkou druhého typu.


VĚDCI Z HRADCE, KTEŘÍ NAUČILI MYŠI LÉPE PÁLIT CUKR

Za objevem stojí tým docenta Petra Pavka z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové spolu s kolegy z Akademie věd ČR a francouzského Institutu Pasteur de Lille.
Jejich studie, publikovaná v prestižním časopise PHARMACOLOGICAL RESEARCH (ELSEVIER, 2025), popisuje látku s jazykolomným názvem 7β-isopropylchenodeoxycholová kyselina (zkus si to říct třikrát po sobě a vyhraješ zlatého bludišťáka). Zkráceně jí vědci říkají 7β-ipCDCA – a tahle molekula má jeden skvělý trik: dokáže vylepšit zpracování cukru v těle, i když myši žerou jako z fastfoodu.


ZÁPADNÍ DIETA, VÝCHODNÍ ŘEŠENÍ

Myši v pokusu měly ideální život: 24 týdnů hamburgerů, cukru a tuků, k tomu sladká voda na zapití. Výsledek? Klasická metabolická katastrofa – tloustnutí, špatná hladina glukózy, únava.
Ale pak přišla 7β-ipCDCA a stalo se něco nečekaného: myším se zlepšila glukózová tolerance, snížila hladina inzulinu a zlepšila citlivost na něj.
Zjednodušeně řečeno – začaly pálit cukr, ne tuk.


JAK TO FUNGUJE: MOLEKULÁRNÍ KUNG-FU

Tahle látka se chová trochu jako dvojitý agent. Na jedné straně blokuje receptor FXR, který jinak ovlivňuje tvorbu žlučových kyselin a cukru v játrech, a zároveň aktivuje receptor TGR5, který zvyšuje uvolňování hormonu GLP-1 – toho samého, na němž stojí moderní „hubnoucí“ léky jako Ozempic. Díky tomu začne tělo efektivněji reagovat na glukózu, aniž by muselo panikařit s nadprodukcí inzulinu.


MYŠI PŘEŽILY, JÁTRA ZŮSTALA V POHODĚ

Nejlepší zpráva? Látka nepoškodila játra ani ledviny.
Naopak – přestože se v těle chovala aktivně, nevyvolala toxické reakce.
Vědci sledovali i tzv. „bile acid metabolome“ (tedy složení žlučových kyselin), a potvrdili, že 7β-ipCDCA nepřetěžuje organismus, ale spíš mu vrací rovnováhu.

„Je to trochu jako kdybyste do těla poslali diplomata, který přiměje všechny orgány spolupracovat místo hádání,“ vysvětluje jeden z autorů studie (volně přeloženo do lidštiny).


CO TO ZNAMENÁ PRO LIDI (A PROČ SI ZATÍM NEMUSÍME MAZAT MÁSLO NA POPCORN)

Ne, nový lék na cukrovku zítra v lékárně nebude. Studie zatím proběhla na myších, i když výsledky jsou velmi slibné. 7β-ipCDCA ukázala, že dokáže zlepšit metabolismus glukózy, snížit inzulinovou rezistenci a chránit před komplikacemi obezity – a to bez dramatických vedlejších účinků.

Pokud se podaří výzkum posunout dál, mohla by se z této látky stát nová generace antidiabetik, která by kombinovala účinky současných léků (např. gliflozinů a GLP-1 analogů) – ale s menšími riziky.


ZÁVĚREM: NENÍ DIETA JAKO DIETA

Kdyby se výsledky potvrdily i u lidí, mohl by se jednou zrodit lék, který dokáže přelstít důsledky západního životního stylu – tedy sedavého života a přebytku kalorií.
Ale jak by řekli sami autoři: „Látka funguje skvěle na myších. Ale ty aspoň nemají lednici.“


ZDROJ:
Studie „THE FARNESOID X RECEPTOR (FXR) ANTAGONIST 7Β-ISOPROPYLCHENODEOXYCHOLIC ACID IMPROVES GLUCOSE METABOLISM IN MICE ON A WESTERN DIET“,
autoři: Alžběta Štefelová, Klára Dohnalová, Hana Lastůvková, Josef Škoda, Petr Pavek a kol.
Publikováno v PHARMACOLOGICAL RESEARCH (Elsevier, 2025)

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *