Představte si, že existuje levný, dostupný a relativně bezbolestný způsob, jak si zlepšit náladu, posílit sebeúctu a ještě se přitom bavit. Ne, nejde o doplněk stravy za čtyři stovky. Jde o koníček. Ano, ten zaprášený kytarový kurz, který jste si slíbili v lednu, nebo záhon rajčat, který jste plánovali od doby, kdy jste viděli první díl Chataře, chalupáře.
Věda to říká jasně a v posledních letech k tomu vyšlo hned několik studií.
Co to vlastně koníček je a jak to funguje? (Scrollování na Instagramu se nepočítá)
Než se pustíme dál, je fajn si ujasnit pojmy. Cleary et al. (2025) definují koníček jako pravidelnou, opakující se aktivitu provozovanou pro potěšení ve volném čase bez finančního ohodnocení. Klíčové k tomu je sousloví „strukturovaná praxe“, která postupně rozvíjí znalosti a dovednosti. Koníček tím pádem není dívání se na Netflix.
Začněme metaanalýzou výzkumníků z australských univerzit, kteří se rozhodli udělat pořádek v džungli výzkumů o koníčcích. Prošli dosavadní výzkumy a zjistili, že koníčky pomáhají snižovat stres, podporují relaxaci, rozvíjejí dovednosti, zvyšují sebeúctu, zvyšují pocit štěstí, zlepšují sociální vztahy, zvyšují životní spokojenost a posilují odolnost (Cleary et al., 2025).
Ano, tohle vše se vejde do jednoho koníčku, jako je zahradničení, šití, pletení, háčkování, sběr poštovních známek (filatelisté, vaše chvíle přišla!), malování, anebo psaní. A pokud váš koníček zahrnuje chůzi, může navíc příznivě ovlivnit krevní tlak (Cleary et al., 2025).
A jak to vše funguje? Na rozdíl od volnočasových aktivit vyžaduje koníček postupné prohlubování znalostí a dovedností. A právě tato progrese přispívá k pocitu naplnění a osobní identity, která je hybatelem změny (Cleary et al., 2025). Jinými slovy, nestačí jednou zkusit akvarel; je třeba ho zkoušet opakovaně.
12 000 teenagerů, jeden závěr
Dr. Mengya Zhao z Univerzity v Liverpoolu se podívala na více než 12 000 britských dospívajících sledovaných od narození v rámci tzv. Millennium Cohort Study. Zajímalo ji, co se stane, když teenager ve 14 letech tráví čas koníčky a jak to ovlivní jeho pohodu v 17 letech?
Výsledek byl jednoznačný: mladí lidé, kteří se ve 14 letech více zapojovali do volnočasových aktivit, měli vyšší sebeúctu, která následně předpovídala méně duševních obtíží a větší prosociální chování v 17 letech (Zhao, 2025).
Studie zároveň ukazuje, že sebeúcta funguje jako most mezi koníčky a duševním zdravím. Tedy koníčky nezlepšují pohodu přímo z čista jasna, ale právě přes posílení sebeúcty (Zhao, 2025). Sebeúcta je tedy klíčovým hráčem.
93 000 seniorů, 16 zemí, jeden závěr
A teď něco pro ty, kdo si myslí, že na koníčky je už příliš starý.
Výzkumníci analyzovali data z pěti rozsáhlých longitudinálních studií pokrývajících více než 93 000 lidí ve věku 65+ ze 16 zemí (z USA, Japonska, Číny a 12 evropských zemí). Účastníci byli sledováni po dobu čtyř až osmi let a pravidelně vyplňovali dotazníky o svém zdraví a pocitu pohody. Více než 60 % z nich přitom trpělo dlouhodobými zdravotními problémy (Fancourt et al., 2023).
Závěr? Ti, kteří měli koníčky, měli lepší zdraví, více štěstí, méně příznaků deprese a vyšší životní spokojenost ve srovnání s těmi, kteří koníčky neměli (Fancourt et al., 2023). A tento vzorec byl konzistentní napříč všemi zeměmi, ať už šlo o Japonsko nebo Španělsko (Fancourt et al., 2023).
154 žen s rakovinou prsu — koníčky jako kotva i při těžké nemoci
Takže koníčky pomáhají dospívajícím i seniorům. Co ale lidé, kteří čelí závažné nemoci a jejichž prostor pro volný čas je ze dne na den zúžen na minimum?
Turečtí výzkumníci z lékařské fakulty Mugla Sıtkı Koçman University zařadili do studie 154 žen s diagnostikovanou rakovinou prsu a 78 zdravých žen jako kontrolní skupinu. Co zjistili? Koníčky měly vliv na sebeúctu i na kvalitu života pacientek (Cagirtekin & Tanriverdi, 2022). Zvláště zajímavé pak je, jaké koníčky se ukázaly jako nejvýznamnější. Studie zjistila, že pacientky soutěživé a výkonnostně orientované povahy se přikláněly ke koníčkům zahrnující aktivní sociální komunikaci. A právě tyto aktivity se ukázaly jako nejvíce účinné ve vztahu k sebeúctě (Cagirtekin & Tanriverdi, 2022). Kontakt s lidmi se tedy prostě nedá nahradit ani tím nejlepším puzzle.
Autoři také zdůrazňují, že sebeúcta je pro onkologické pacientky způsobem, jak zvládat stres, a že její vyšší úroveň se přímo odráží ve vyšší kvalitě jejich života (Cagirtekin & Tanriverdi, 2022). Koníčky přitom tuto sebeúctu nezávisle podporují i tehdy, když je situace opravdu těžká.
Takže co z toho plyne?
Čtyři studie, tisíce účastníků napříč věkovými skupinami, zeměmi i životními situacemi ukazují všechny stejným směrem. Koníčky nejsou luxus ani ztráta času. Jsou to aktivity, které rozvíjejí dovednosti, budují identitu, posilují sebeúctu a zlepšují duševní pohodu. A platí to pro teenagery, seniory, pro zdravé i pro ty, kdo procházejí tím nejtěžším obdobím svého života.
Jestli jste tedy dosud odkládali ten kurz keramiky, zahradničení, hraní na ukulele nebo sběr poštovních známek, je nejlepší čas začít.
Zdroje:
Cagirtekin, A., & Tanriverdi, O. (2022). Social hobbies can increase self-esteem and quality of life in female breast cancer patients with type A personality trait: KRATOS study. Medical Oncology, 40(1), 50. https://doi.org/10.1007/s12032-022-01925-3
Cleary, M., Le Lagadec, D., Thapa, D. K., & Kornhaber, R. (2025). Exploring the impact of hobbies on mental health and well-being: A scoping review. Issues in Mental Health Nursing, 46(8), 804–814. https://doi.org/10.1080/01612840.2025.2512006
Fancourt, D., Bhatti, N., & Bu, F. (2023). Hobby engagement and mental wellbeing among people aged 65 years and older in 16 countries. Nature Medicine, 29, 2233–2240. https://doi.org/10.1038/s41591-023-02506-1
Zhao, M. (2025). Self-esteem mediates the association of leisure activities with adolescents’ mental health difficulties and prosocial behaviour: Evidence from a UK-representative cohort. Journal of Leisure Research. https://doi.org/10.1080/00222216.2025.2536496